Galerie moderního umění v Hradci Králové / Hradec Králové
Stálá expozice ze sbírek Galerie moderního umění v Hradci Králové sleduje vývoj českého moderního umění od přelomu 19. a 20. století až po tvorbu současných umělců. K vidění jsou díla Vladimíra Boudníka, Aleny Kučerové či Adrieny Šimotové.
Galerie moderního umění v Hradci Králové byla založena v roce 1953 jako Krajská galerie tehdejšího Královéhradeckého kraje. V prvních letech své existence byla umístěna na zámku v Rychnově nad Kněžnou, na jaře roku 1963 se galerie vrátila do Hradce Králové a využívala pro svoji činnost dvě křídla biskupské rezidence na Velkém náměstí. Své stálé sídlo získala galerie v lednu roku 1990.
Galerie se nachází v historickém centru města, v pozdně secesní budově bývalého Záložního úvěrového ústavu, postavené podle návrhu významného českého architekta Osvalda Polívky v letech 1911–1912. Na vstupním průčelí jsou umístěny bronzové plastiky Ladislava Šalouna, alegorie Obchodu a Úrody. V interiérech budovy je v původní podobě, pouze s malými úpravami, zachována vstupní hala v přízemí a interiéry v prvním poschodí (štuková výzdoba, vitráže). V přízemí jsou soustředěny služby pro návštěvníky (pokladna a informace, šatna, kavárna, galerijní prodejna, odpočinkový prostor), v prvním poschodí je přednáškový sál, studovna pro čtenáře a badatele, víceúčelová klubovna a dětský/výtvarný ateliér pro doprovodné programy k výstavám a stálé expozici.
Proměny obrazu / Obrazy proměn
Bezprostřednost kresby, její materiální nenáročnost, pohotovost až expresivita, umožňuje sledovat expozici podrobněji s řadou dosud skrytých detailů. Nově budou k vidění vybrané kresby a grafické listy, které dokreslují dění v oblasti výtvarného umění jednotlivých dekád 20. století. Na výstavě jsou zastoupeni např. Vladimír Boudník, Alena Kučerová či Adriena Šimotová, kteří se převážně kresbě a grafickým technikám věnovali.
Blíž k fantazii než k realitě
Expozice Galerie Vladimíra Preclíka prezentuje výběr děl umělce z let 1960–1968, z období, které patřilo k tvůrčím vrcholům této výrazné osobnosti české sochařské scény druhé poloviny 20. století.
Počátky umělecké tvorby Vladimíra Preclíka byly úzce spjaty s Hradcem Králové, kde se vyučil řezbářem. Sochařskou zručnost získal studiem na Vyšší průmyslové škole sochařsko-kamenické v Hořicích v Podkrkonoší a rozvinul na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V 60. letech exceloval jako portrétista a svá díla prezentoval na prvních individuálních a kolektivních výstavách skupiny Trasa 54, jejímž byl členem. Po roce 1960 nastalo pro V. Preclíka v mnoha ohledech velmi intenzivní umělecké období, které zásadně a pozitivně ovlivnil stipendijní pobyt ve Francii v roce 1965.
Hlavním společným jmenovatelem tehdejší tvorby se stal materiál. Umělci učarovalo dřevo – tradiční sochařský materiál, který mu umožnil spojit starou řezbářskou tradici s novými sochařskými tendencemi. Svým přístupem autor vytvořil novou vizuální řeč, v níž kladl důraz na estetickou kvalitu soch/objektů z hlediska formy i barevného zpracování. Ve dřevě realizoval mnoho klíčových témat, která vyústila ve vznik sochařských cyklů Vertikální kompozice, Klenotnice, Konkréty, Antistroje a Stará provensálská města.
Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu galerie.