Na stupnici od jedné do šesti hodnotili respondenti města zapojená do kampaně Do práce na kole a do celkového hodnocení se dostala jen ta, kde odpovědělo více jak pětadvacet lidí. „Otázky byly rozděleny do čtyř hlavních bloků týkajících se stavu cyklodopravy, bezpečnosti cyklistů, komfortu na cyklostezkách a stavu infrastruktury. Výsledná známka je pak průměrem známek za jednotlivé bloky,“ vysvětluje metodiku Daniel Mourek za pořádající Nadaci Partnerství. Vítězný Hradec Králové tak obdržel výslednou známku 2,75, díky čemuž získá od Nadace Partnerství sčítání cyklistů pomocí elektronických sčítačů Eco-counter na tři měsíce zdarma. Až za ním pak následují se shodnou výslednou známkou 2,85 Pardubice a Otrokovice. Na opačném konci pořadí se nachází severočeské duo Liberec, s výslednou známkou 3,76, a Ústí nad Labem s jednoznačně nejhorším výsledkem – 4,25. Radovat se nemohou ani v moravské a pražské metropoli. Třetí místo od konce pro Brno ani čtvrté pro Prahu ale bohužel odráží aktuální stav cyklodopravy v obou městech.
Největší výhrady mají cyklisté ke komfortu na cyklostezkách. Zde hodnotili například to, zda jsou cyklostezky dostatečně široké nebo kvalitu povrchu. Žádné z hodnocených měst se nedostalo pod známku 3, nejlépe hodnocené jsou v tomto směru Otrokovice. Naopak nejsmířlivěji hodnotili cyklisté stav cyklodopravy – tedy například to, zda je pro ně jízda na kole ve městě spíše zábava nebo naopak, kolik se toho ve městě pro cyklistiku dělá, jak je cyklistika propagována nebo zda se na cyklostezkách cítí bezpečně. Průměrná známka všech hodnocených měst dohromady byla 2,94, nejlepším městem v této kategorii byl celkový vítěz Hradec Králové, kterého respondenti ocenili známkou 2,25.
Cyklistická kultura má vliv na celkovou spokojenost s životem ve městech. Na kvalitu života ale působí celá řada dalších činitelů, které se týkají dopravy a mobility obyvatel. „Za to, jakým dojmem město působí, mohou nejen specializovaná opatření pro cyklisty, ale také například množství tranzitní dopravy, velikost města a kvalita veřejné dopravy,“ říká Jaroslav Martinek z Centra dopravního výzkumu a dodává: „Město se chová jako organismus, kde by jednotlivé druhy dopravy měly být v rovnováze, včetně dopravy cyklistické.“
Anketu pod značkou Cyklobarometru hodlá Nadace Partnerství pořádat pravidelně a rozšířit ji i do měst, která se kampaně neúčastní. „V Německu se do podobné ankety zapojuje každé dva roky více jak sto tisíc respondentů, kteří hodnotí téměř pět set německých měst. Trendy ve vnímání cyklistiky v jednotlivých městech jsou pro místní politiky důležitou zpětnou vazbou,“ vysvětluje smysl ankety Daniel Mourek.
Pořadí měst podle celkové známky (čím nižší známka, tím lepší):
1. Hradec Králové | počet respondentů: 34 | výsledná známka: 2.75
2. Pardubice | počet respondentů: 81 | výsledná známka: 2.85 (v případě shody rozhoduje počet respondentů)
3. Otrokovice | počet respondentů: 39 | výsledná známka: 2.85 (v případě shody rozhoduje počet respondentů)
4. Jihlava | počet respondentů: 74 | výsledná známka: 2.86
5. Olomouc | počet respondentů: 79 | výsledná známka: 2.94
6. Nový Jičín | počet respondentů: 30 | výsledná známka: 2.96
7. Jindřichův Hradec | počet respondentů: 33 | výsledná známka: 3.12
8. Zlín | počet respondentů: 34 | výsledná známka: 3.20
9. Ostrava | počet respondentů: 58 | výsledná známka: 3.21
10. České Budějovice | počet respondentů: 67 | výsledná známka: 3.26
11. Přerov | počet respondentů: 29 | výsledná známka: 3.39
12. Plzeň | počet respondentů: 102 | výsledná známka: 3.57
13. Praha | počet respondentů: 333 | výsledná známka: 3.58
14. Brno | počet respondentů: 175 | výsledná známka: 3.59
15. Liberec | počet respondentů: 34 | výsledná známka: 3.76
16. Ústí nad Labem | počet respondentů: 29 | výsledná známka: 4.25
