Hvězdárna a planetárium Hradec Králové má za úkol především popularizovat astronomii a svým návštěvníkům více přiblížit vesmír. V objektu planetária jsou nainstalovány i dvě interaktivní výstavy.

Hvězdárna a planetárium se nachází na jižním okraji metropole východních Čech - Hradce Králové. Pro stavbu hvězdárny bylo zvoleno jedno z nejkrásnějších míst - na hřebenu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové, odkud se otevírá pohled na západ do polabské nížiny a na jižní protáhlé údolí se zrcadly rybníků Datlíka a Roudničky.

Výstavba hvězdárny probíhala v letech 1947 až 1961. V objektu sídlí též pobočka Českého hydrometeorologického ústavu - Solární a ozonová observatoř a část Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Poloha hlavní kupole je 15°50'21" východní délky, 50°10'38" severní šířky, 287 m nad mořem. 

Přístrojové vybavení hvězdárny:
- Refraktor 200 mm v hlavní kopuli. Dalekohled je umístěn na Zeissově paralaktické montáži. Objektiv má průměr 200 mm, ohniskovou vzdálenost 3500 mm. Umožňuje pozorování při zvětšení 80 až 250 krát.
- Reflektor Newton 250 mm, světelnost 1:5, tzn. ohniskovou vzdálenost 1250 mm. Dalekohled je přidán na montáž k hlavnímu refraktoru. Výrobcem je Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší.
- Reflektor Schmidt-Cassegrain 280 mm, s ohniskovou vzdáleností 2800 mm, světelností 1:10, na alt-azimutální naváděné montáži. Používá se zejména pro vizuální pozorování ze střechy. Jedná se o typ Celestron CPC 1100 GPS XLT.
- Dalekohled Jana Šindela, Newton 400 mm, světelnost 1:5, ohnisková vzdálenost 2000 mm. Velký dalekohled na automatizované montáži je umístěný v pozorovacím domečku. Výrobcem je opět pan Drbohlav. Tento přístroj, společný s Astronomickou společností v Hradci Králové, je využíván pro astrometrii komet a fotometrii proměnných hvězd a planetek. Podrobnosti jsou na stránkách o pozorovacím programu.
- Schmidtova fotografická komora s rozměry 420/600/1000 je momentálně v domečku. Používala se pro fotografické určování poloh komet, planetek i umělých družic Země.
- Malý refraktor o průměru objektivu 110 mm umístěný v domečku. V současné době jej používá ASHK.
- Dva dalekohledy typu Cassegrain o průměru zrcadla 150 mm a ohniskové vzdálenosti 2250 mm. Jeden z nich je navíc opatřen meniskem.
- Velké a malé binary 25×100, 10×80, 12×60.
- Malé Zeissovo projekční planetárium. Projekční klenba planetária má průměr 6,5 m.
- Digitální planetárium v nové budově, s pěticí speciálních projektorů Velvet od firmy Carl Zeiss Jena. Na kopuli Spitz Nanoseam s průměrem 12 m se promítá přibližně 12 milionů pixelů (tj. rozlišení označované 4K). 

Interaktivní expozice
Kromě technologií a prostor nezbytných pro funkci planetária jsou v objektu instalovány dvě výstavy. Sál je v přízemí obklopen prostorným foyer s interaktivní expozicí „Mikrosvět – makrosvět“, která znázorňuje obrovský rozsah měřítek, s nimiž se v přírodě setkáváme. Je tvořena exponáty (mj. mlžnou komorou, plazmovou koulí nebo modelem vesmíru) a světelnými panely doplněnými několika velkoplošnými dotykovými monitory.  

V patře je okolo sálu kruhový ochoz s interaktivní expozicí „Energie – formy a přeměny“, kde se návštěvníci mohou stručně a přehledně seznámit s některými základními fyzikálními zákony. Tvoří ji efektně nasvětlené panely, dotykové monitory a exponáty (je zde například model konvekce, infrakamera nebo spektrální lampa). Na terasách pak expozice doplňují meteorologická stanice a robotický dalekohled – exponát, který demonstruje možnosti pozorování oblohy prostřednictvím vzdáleně řízeného teleskopu.

Ačkoliv projekční systém umožní speciální simulace z oboru astronomie, astrofyziky, kosmologie, kosmonautiky i dalších oborů přírodních a technických věd, dokonalé a co možná nejvěrnější zobrazení noční hvězdné oblohy bylo a je jedním z hlavních cílů.

Životní prostředí většiny obyvatel České republiky již neposkytuje mnoho příležitostí pro pozorování noční oblohy neovlivněné světelným znečištěním. Někdy je čas vymezený lidskému životu příliš krátký pro vnímání dějů na obloze, jindy je to nepříznivá meteorologická situace, která pozorování jedinečných úkazů znemožní.

Plně digitální systém však umožní pohled na oblohu bezprostředně doplnit a prolnout se snímky reálných vesmírných objektů, pořízených pozemskými a kosmickými dalekohledy, nebo názornými audiovizuálními schématy prezentujícími výsledky špičkové vědy a výzkumu, což jistě přispěje ke snadnějšímu pochopení výkladu a ukáže neuvěřitelné pokroky v našem poznávání vesmíru.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu hvězdárny.